A máme tu první téma našeho FF-kroužku.. Tady je. Příjemnou zábavu.

Srpen 2011

Honba - 4.díl

19. srpna 2011 v 10:27 | Dimka |  Skryté
Pobaveně jsem se uchechtla. "Máte štěstí, dnes vás nesním." Ladně jsem se otočila na vysokém podpatku a vyšla ze sklepa. Myria pevně zamknula dveře a společně jsme se vydaly po schodech nahoru do obýváku.
Tam stál Adrian a naše strigojí parta s pěti lidmi. Nedělala jsem si hlavu z toho, že Adrian nadává nad mrtvím tělem a rozběhla se k člověku, který byl nejblíž. Byla to žena a páchla levnou voňavkou. Odhrnula jsem jí dlouhé blond vlasy z krku a ledabile sena ní usmála. Ukázala jsem přitom svoje bílé tesáky. Sklonila jsem se k jejímu hrdlu a prokousla jí krkavici. Krev měla kiselou. Když jsem ji vysála, pustila jsem ji na zem.
"To nemáte nic lepšího?" Zeptala jsem se trochu podrážděně a přitom Adriana propichovala pohledem.
"Ne, nemáme. Rose můžeš mito vysvětlit?" Nečekala jsem, že mi odpoví na mou otázku, ale na tohle jsem měla jednoznačnou odpověď.
"Nechtěl mě poslechnout a jít do sklepa." Pokrčila jsem rameny.
"Děláš si ze mě srandu? Co jsem ti řekl o tom sklepě Rose." Rozlítil se a dal mi silnou facku přes tvář. Nečekala jsem, že by se na něco takového zmohl, ale teď.. Vrhla jsem se na něj a jednou ranou ho poslala k zemi. Ostatní strigojové jen přihlíželi. Skočila jsem na Adriana a přišpendlila ho tak k zemi. Sklonila jsem se nad něj a tesáky ho škrábla do krku.
"Tohle už nikdy nedělej. Mohlo by se ti to vymstít." Řekla jsem výhružně a pustila ho. Odešla jsem nahoru do svého pokoje a nechala tak Adriana na pospas posměchu strigojí bandy.
Následujícího dne, v dobu kdy jsem odpočívala nad knihou, mě vytrhl z relaxování zvláštní pach. Odložila jsem knihu a zavětřila. Bylo mi to hned jasné. V dolních patrech jsou morojové a dhampýři. Muselo jich být hodně, protože ta vůně úplně přehlušila pach strigojů. Myslela jsem si, že tu máme nějaké jídlo a tak jsem slezla po schodech dolů. Neslyšně a nepozorovaně. To co jsem viděla bylo příšerné.
Hned pod schody ležela Maria. Měla srdce probodnuté kůlem. Rozhlédla jsem se a viděla, že dveře do sklepa jsou otevřené. Někdo musel přijet osvobodit Dimitrije a Michaila. Cítila jsem jak se někdo přibližuje. Vyletěla jsem nahoru do chodby. Tam už stál Adrian.
"Co se to děje?" Zeptal se šeptem.
Zatáhla jsem ho do otevřených dveří. "Morojové. Přišli si pro Dimitrije a Michaila."
"Tak jdeme na ně, ty porazíme." Jeho odhodlání bylo v tuhle chvíli úplně zbytečné.
"Ne je jich mnoho a ostatní už zabili." Vykoukla jsem ze dveří a neslyšně se přiblížila ke schodům. Cítila jsem pach dhampýra. Počkala jsem za rohem skočila na něj. Neznala jsem toho strážce, ale neměl šanci. Zlomila jsem mu vaz, jako by nic.

1. Téma

16. srpna 2011 v 9:12 | Dimka |  FF-kroužek
Přišel čas na první téma. Doufám, že se vám bude líbit a vymyslíte dobrý příběh. Těším se na kvalitní hru. Kdo nezná pravidla může si je přečíst zde. Přeji příjemnou zábavu.

Téma: Krásná elfka Kamila se seznámí s klukem. Neví však že je to upír.. Jeho jméno je Criss. Nacházejí se v lese, v noci...

Poslední měsíc

11. srpna 2011 v 18:41 | Mia |  Poslední Měsíc
1.KAPITOLA
"Sáro"?? To snad nemyslí vážně!Ne to není pravda.
Sára seděla na Rathboovi-což je můj plyšový medvěd, kterého mám mimochodem od ní-a nic neříkala. Ani nemusela.
Myslela si snad, že jí to nechám udělat?? Pravdou je, že Sára má moc. Tedy ona tomu říká prokletí. Já tomu říkám dar.Už od malička jsme nejlepšími přáteli.
A já jí miluju.To ona ovšem neví.Copak se jí to dá říct??Vždy když něco naznačím ona se jen usměje a řekne-"Já tě taky miluju Alexi." A vlepí mi pusu na tvář.Už jako malá mi prozradila co umí-umí všechno to co se stává jen v nějakých filmech o čarodějnicích, nebo upírech.Když jsem se strašně bál, že mi ublíží jeden kluk,který s námi chodí do třídy tak mu nechala přirůst
k nohám strom. Potom už mě nechal na pokoji a já jsem se poprvé seznámil se Sárou. Byla to láska na první pohled-tedy alespon z mé
strany.A ted tady sedíme o 6 let později a Sára mi říká, že o své moci řekne své psycholožce.Její tmavé dlouhé vlasy jí splívají
přes obličej. Je krásná. Ne.Je víc než to. Je to moje krásná nejlepší a zároven jediná kamarádka.
"Copak mám na výběr??"prohlásila"Co bys dělal ty na mém místě?" Co bych dělal??Cokoli jen ne tohle.Sáru už asi unavovalo
vymýšlet si různé příběhy proč je nejlepší v tomhle a v tamtom. A já jí nabídl, že s ní uteču na místo kde budeme sami.Kde nikomu
nebude nic muset vysvětlovat a budeme se mít dobře.Ale ona tvrdí, že bych si tím akorát zničil život.Já už zničený život mám
a nevadilo by mi to vůbec.Já už mám těch pár svejch švestek zbaleno a k tomu všechny své úspory už od 15 let.Čekám jen kdy se
Sára rozhodne."Utečeme.ještě dnes večer."
"Ne."
"Ano."a budeme se hádat."Já chci, a vím, že ty taky."
"Ano, ale nepřichází v úvahu abychom utekli spolu.Co tvá kariéra doktora?"pousmála se nad svým vtipem.Já rozhodně nechci být
doktorem. To otec a matka to chtějí.Tvrdí, že až vyrostu budu slavný stomatolog jako jsou oni.Vlastně to není tak špatné
mít rodiče slavné doktory.Tedy někdy.Jsme bohatí.Někdo by řekl že jsme zazobaní.Už jsem si zvykl, že jediným mím společníkem
je můj kocour Lexi a někdy Sára.Mojí hospodyni a chůvě v jednom je už sedmdesát let a je napůl hluchá.
"Nech si toho,ano??"už jsem opravdu naštvaný"Jestli jsi sem dnes přišla jen abys mi oznámila, že si jdeš nechat zničit život
tak zase hezky můžeš odejít."Oou tak to jsem přepískl.Venku najednou začal foukat vítr daleko více než před minutkou.To dělala Sára vždy když byla naštvaná.Podíval jsem se zpět na ní a málem jsem se jí omluvil tak byla naštvaná.Ale neudělal jsem to.
"Já jsem sem rozhodně nepřišla se litovat.A ani náhodou ne před tebou."Takhle rozzlobenou jsem ji ještě neviděl.
"Tak dobře, promin.Co kdybychom na to zapomněli, ano??Ale Sára se nechtěla uklidnit.To je vždy její problém.Když ji někdo
naštve, málo kdy jí zase uklidní.To jsem uměl jen já."No tak Sarah vždyt víš, že jsem to tak nemyslel."Sarah bylo její pravé jméno
a ona ho milovala.Nebo spíš na něm milovala to, že jí ho dali rodiče, kteří jsou ted už po smrti.Když jsem ho vyslovil
tak jí to nějakým způsobem dojalo a byla náhle jako sluníčko.
"Nechceš tu dnes zůstat přes noc?"zeptal jsem se.
"A mohu??" Samozřejmě.Vždycky jsem měl rád naše páteční schůzky.Ne že bychom se jinak nescházeli, ale v pátek jsme si to užili
nejvíc.Lehce jsem přikývl a kouknul se na hodiny.Doprčic... bylo už půl deváté a Sára se ještě nezeptala v domově jestli může.
Ptá se jen aby o ní věděli, protože jí to vždy dovolí.A navíc tu nemá věci."Hmm... mohla by ses přenést abysis vzala věci"??
"Mohla bych to zkusit".Netvářila se moc nadšeně, ale byla ochotná to zkusit.





FF-kroužek.

8. srpna 2011 v 20:28 | Mia |  FF-kroužek
Ahoj, chtěla bych založit takový FF kroužek. Každý kdo má své návrhy a neví jak je publikovat by tady mohl ukázat co v něm je. Bylo by to asi takhle- každý víkend by jsme sem já, nebo Dimka dali jedno téma na FF a vy by jste sem psali do komentářů svou verzi. Navazovali by jste na to co napsal ten před vámi a potom by mohla vzniknout nová funfiction. Přečtěte si prosím jak by to vypadalo. TÉMA-Claire přijde na to, že má schopnost. Bojí se, že je divná a proto o tom nechce nikomu říct. Rozhodne se napsat inzerát jestli nenajde další takové lidi.Po mnoha neúspěcích objeví 11ti letou Camillu se schopností demolice.Spolu s Camille čelí proti nejrůznějším nástrahám, které jim chystá jeden zlý a tajemný čaroděj.
CO NAPÍŠETE VY-Když Claire objevila Camillu byla štěstím bez sebe. 11ti letá kamarádka umí rozbít věci pouhým pohledem.Jednou, když spali obě dívky pod stanem na ně někdo zaútočil...................