A máme tu první téma našeho FF-kroužku.. Tady je. Příjemnou zábavu.

DŮVĚRA-4.Kapitola

9. července 2011 v 11:14 | Mia |  Skryté
" Běž pryč! Už tě nikdy nechci vidět !" Najednou se za mnou zabouchli dveře zámku. Pořád jsem se posouvala do zadu směrem od dvora. Ne to přeci nechci! Vidím mamku. " Mami!" Ale ona se na mne jen smutně usmála a pak zmizela.
A potom se mnou někdo zatřásl.
" No konečně. Už jsem se bál, že jsi umřela." Řekl Nathan. Usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. Byl to jen sen. Jen sen, který se mi zdál v poslední době pořád. Sen o tom jak mě má sestra odkopla ze své rodiny. A má matka taky.
" Co se ti stalo?" zeptal se Nathan. " Nic …jenom potřebuji do koupelny." Řekla jsem. " No nejdřív bys mi mohla věnovat pusu." Natáhla jsem se přes postel a chtěla ho políbit, ale to už mě držel v náručí a pokládal mně na gauč. Opakovali jsme to co se stalo včera v noci. Bylo to nádherné.
Později odpoledne jsem se vzbudila, a protože byla velká tma nic jsem neviděla. Došla jsem k vypínači, ale cestou jsem nejmínˇ třikrát zakopla.Když bylo rozsvíceno hledala jsem nějaký vzkaz od Nathana. Nic jsem nenašla. Ani služka na mě nečekala s jídlem. Došla jsem se obléct a potom jsem se vydala na zahradu. Někdo mi zakryl oči a pak mě zvedl do náruče. Šel se mnou takhle za roh zahrady kde už jsem zase normálně viděla.byl to Nathan. "Je libo snídani?"zeptal se a přitom ukazoval na stůl plný ovoce, cereálií a jogurtů. "Samozřejmě." Pustila jsem se do jídla. Neuvědomovala jsem si, že mám takový hlad.
"Takovéhle snídaně jsme měli vždycky s rodinou." Řekl Nathan. To mě zarazilo. Ještě nikdy mi nevyprávěl o rodině. A vlastně o ničem. " Vyprávěj mi o ní." Poprosila jsem.A on začal. Bylo to neuvěřitelné slyšet o tom, že jeho rodiče ho samotného přiměli stát se strigojem. Prý aby byl silný.Jeho otec snil o tom, že Nathan bude válečný vojevůdce a bude slavný a jeho sestra Karolína se vdá za bohatého šlechtice. Karolína zemřela Nathanovou rukou když se měnil ve strigoje. Zajímavý příběh. Když tedˇvyprávěl mohla jsem si ho pořádně prohlédnout.Jeho kudrnaté blond vlasy mu zakrívají oříškové oči a dosahují skoro až k malému orlímu nosu. Když tedˇvyprávěl jeho plná ústa v nepatrném úsměvu byla dokonalá. Tělo měl jako sám bůh to bylo vidět i přes blankytně modré tričko. "Tak a tedˇjsi nařadě ty s vyprávěním o rodině." Vzpomněla jsem si na rodiče, Lissu a Rose. Na Adriana a zachvěla jsem se.
"Chybí mi." Vypadlo ze mě. On se na mě nepodíval a jen tak tam seděl. Taky co by měl v téhle chvíli říct. "Já bych tě pustil, ale moji nadřízení si to nepřejí." "Jací nadřízení?" Co já vím je on tady šéf. Ten, který určuje pravidla. "Moje nadřízená. Jmenuje se Galina." Počkat to jméno mi něco říká. Nevyprávěl o ní jednou Dimitrij s Rose ? Že ji zabili? Ano tak to bylo. "Lžeš! Galina je mrtvá." Proč by mi lhal? Leda… "Ty si mně chceš tady nechat a svádíš to na nějaké svoje nadřízené.Vsadím se, že to ty jsi ten koho tady všichni poslouchají."A s tím jsem utekla směrem do svého pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama